Islámský stát a al-Kájda v Jemenu: soupeři nebo spojenci?

Je konflikt v Jemenu novým bojem mezi Islámským státem a al-Kájdou nebo zdrojem spolupráce?

17. září 2015 proběhla světovými médii zpráva, že íránská vláda propustila pět vysokých představitelů jemenské odnože bývalé nejnebezpečnější teroristické organizace al-Kájda, tj. al-Kájda na Arabském poloostrově (AQAP). Ta je několik posledních let považována politickými představiteli i zpravodajskými službami západních zemí za nejvíce efektivní, a také za pobočku al-Kájdy, jež představuje největší hrozbu. Fakt, že propuštění velitelé jsou v organizační hierarchii al-Kájdy jako takové vysoce postavení a disponují cennými zkušenostmi a znalostmi, může hrozbu, kterou AQAP lokální, regionální i globální bezpečnosti představuje, několikanásobně zvýšit. Od začátku roku 2015 však také stále častěji dochází k páchání teroristických útoků s velkým počtem obětí, a to skupinou hlásící se k Islámskému státu (IS). Soupeření mezi AQAP a IS v Jemenu má potenciál eskalovat jejich probíhající soupeření na místní, regionální i globální úrovni, a tím i zvýšit bezpečnostní riziko a z něho plynoucí hrozby pro země transatlantického prostoru. Hrozby tak plynou z možného navýšení kapacit, schopností, prostředků i lidské síly daných dvou organizací tím, že budou aktivními stranami konfliktu v Jemenu, ale také jejich potenciálním pragmatickým sblížením se záměrem dosáhnout společného cíle. Přes značné a ostré rozdíly, které mezi nimi panují (především v ideologickém ohledu), může pod tlakem určitých okolností dojít ke spojení sil.

AQAP od počátku zahájení letecké kampaně a blokády Jemenu ze strany koalice vedené Saúdskou Arábií umně využívá existujícího bezpečnostního i politického vakua v Jemenu. Daří se jí také stavět na existující hluboké frustraci v řadách místního obyvatelstva. Daný kontext však také umožňuje nárůst a expanzi přítomnosti, aktivit a vlivu příslušníků IS. Stejně jako v případě jiných zemí mimo Sýrii a Irák je otázkou, zda se jedná o organizované uskupení přímo napojené na centrální vedení IS v Sýrii a/nebo Iráku, či zda se jedná spíše pouze o sympatizanty hlásící se ke značce IS. IS je známý svým silně sektářsky definovaným charakterem jejich ideologie i bojové činnosti a útoků. Soupeření mezi al-Kájdou a IS probíhá už od vyhlášení samozvaného chalífátu IS v červnu 2014. Al-Kájda dlouho držela monopol na globální džihád, ale s příchodem a rapidně expandujícím vlivem IS však byla její pozice samozvaného ochránce islámské víry zpochybněna. IS tak s al-Kájdou soupeří o zdroje, nové bojovníky, finanční, materiální i politickou či ideologickou podporu, stejně jako o kredibilitu a legitimitu vůdčího aktéra globálního džihádistického hnutí. Jemen se tak postupně stává jedním z reálných bojišť tohoto soupeření.

S eskalujícím konfliktem mezi Íránem podporovanými rebely (šíitská strana konfliktu) a silami koalice pod vedením Saúdské Arábie (sunnitská strana konfliktu) došlo k odvedení pozornosti od přítomnosti AQAP v Jemenu. I přes poměrně intenzivní protiteroristickou kampaň ze strany USA ve formě cíleného zabíjení významných představitelů AQAP prostřednictvím útoků bezpilotních letounů se skupině daří zvyšovat svou sílu, a využívá existujícího vakua k expanzi vlastního vlivu spolu se získáním nových prostředků a navýšením členské základny. Díky marginálnímu vlivu sektářského napětí v ideologii al-Kájdy tak Írán mohl propuštěním pěti velitelů AQAP sledovat posílení kapacit a schopností této strany konfliktu v Jemenu, jež mělo za cíl odvést pozornost mezinárodního společenství, a do značné míry i sunnitské koalice směrem k AQAP. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že AQAP nebude záměrně vyvíjet takovou činnost, která by jí vysloužila přílišnou pozornost a možné odvetné údery ve chvíli, kdy se sama cítí na vzestupu.

Stejně jako AQAP, i IS začal sektářského konfliktu v Jemenu využívat ve svůj prospěch v kontextu získávání zdrojů a nových členů, rozšiřování působnosti a vlivu, otevření nové fyzické fronty soupeření mezi IS a al-Kájdou, stejně jako k demonstraci jejich sektářsky definované ideologie. Frustrované obyvatelstvo se může propagandistickými narativy IS nechat zlákat a přidat se do jejich řad. V tomto ohledu má nicméně větší výhodu AQAP, neboť v oblasti působí déle, s komunitami má navázané styky, a dokonce jim poskytuje určitou formu podpory v podobě zajišťování základních služeb. Velký potenciál IS naopak tkví právě v jeho silně sektářsky zarámované ideologii, která se zdá být přinejmenším nápomocná, ne-li přímo výhodná pro Saúdskou Arábii. Existuje tak poměrně značný rizikový potenciál pro to, že Saúdská Arábie dovolí IS v Jemenu dále postupovat a rozšiřovat svůj vliv, a nebude proti němu nijak výrazněji zasahovat ani Západ, patrně z důvodu jeho spojenectví se Saúdskou Arábií. Další možnost, kterou není radno přehlížet, je potenciál využití IS jako jakési zástupné síly ze strany Saúdské Arábie v boji proti šíitským protivníkům.

Nakolik se IS podaří konsolidovat svoji moc v Jemenu, zůstává stále otázkou. Naopak AQAP v Jemenu sílí a rozšiřuje svůj vliv. S pokračujícím konfliktem v zemi, kdy proti sobě bojují strany definované, uskupené a podporované podél sektářských linií, a intenzivními boji vyznačujícími se širokým porušováním lidských práv na obou stranách konfliktu spolu s katastrofickou humanitární situací, je činnost daných dvou radikálních islamistických organizací na jistém okraji zájmu mezinárodního společenství i aktérů na regionální úrovni. Spojení mezi IS a AQAP, ať už na operační nebo strategické úrovni, a s prostředky, schopnostmi a kapacitami, pro jejichž udržení a možné získání nových jim současná situace v Jemenu poskytuje živnou půdu, by umožnilo určitou formu spolupráce při plánování a páchání teroristických útoků v západních zemích. Jistý precedens už totiž možná existuje v podobě pařížského teroristického útoku na kanceláře satirického časopisu Charlie Hebdo v lednu 2015, ke kterému se sice otevřeně přihlásila AQAP, avšak jeden z útočníků, který držel rukojmí v košer obchodě, veřejně deklaroval jeho příslušnost k IS. Je tak možné, že v Paříži mělo dojít ke koordinovanému teroristickému útoku stoupenců obou hlavních rivalů v globální džihádistické aréně.

Naskýtá se tak otázka, zda al-Kájda a IS z pragmatických důvodů efektivnějšího boje se Západem odloží stranou rozdíly a vzájemné soupeření. Takovému vývoji zatím mnoho nenasvědčuje, a rozdíly mezi IS a al-Kájdou jsou opravdu velice významné, především v kontextu ideologie a náboženské autority. Lze proto spíše očekávat eskalaci jejich soupeření na místní úrovni. Vysoký je však i potenciál pro spáchání významnějšího teroristického útoku v některé ze západních zemí, ke kterému se přihlásí AQAP, aby demonstrovala svoji legitimitu, sílu a vliv. Absolutní odvedení pozornosti od AQAP směrem k IS je tak nebezpečné a potenciálně vysoce kontraproduktivní.

Titulní foto: Americký dron 12. června ve městě Mukala zabil vůdce AQAP Nasir al-Wuhayshi (copyright profimedia.cz)
Foto v textu: Kmenoví bojovníci v hlavním městě Sanaa (copyright profimedia.cz)

O autorovi: Iveta Hlouchová

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace