Rozhovor: ISIS na Balkáně

Rozhovor s ředitelem Kosovského centra pro bezpečnostní studia Florianem Qehaja

V náborovém videu ISIS zveřejněném v červnu vyzývá bosenský bojovník balkánské muslimy k boji proti bezvěrcům v jejich zemích a k zapojení se do bojů v Sýrii. Dalším propagačním filmem z července volá po dobytí Srbska, zničení demokracie v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Makedonii, Černé hoře a k nastolení práva šaría. Podle odhadů odešlo do Sýrie a Iráku kolem 600 jednotlivců bojovat za Islámský stát. Na současnou situaci na Balkáně a hrozbu ISIS jsme se zeptali ředitele Kosovského centra pro bezpečnostní studia, Floriana Qehaja.

Stovky občanů z Balkánu, zejména z Bosny, Srbska, Kosova a Albánie, odcestovaly od roku 2012 bojovat do Sýrie. Jaké jsou jejich hlavní motivační faktory pro zapojení se do války na Blízkém východě? A jaké opatření proti tomu mohou balkánské země přijmout?  

Existuje nespočet faktorů a důvodů, proč se lidé ze západního Balkánu přidávají k zahraničním bojovníkům v Sýrii a Iráku. Nejprve jsou to ekonomické důvody, které mají původ v socioekonomických problémech v některých oblastech těchto zemí. V takovém prostředí je Islámský stát v nabírání nových bojovníků velmi úspěšný, protože klamná "nabídka" bojovat za ten "pravý islám" je také ta jediná, kterou lidé v těchto oblastech vůbec dostanou. Je tak jedinou možností zaměstnání a prosperity.

Dalším faktorem je vymývání mozků. To se vztahuje ke zneužívání islámu teroristickými organizacemi, které navádějí k přijmutí šahídu (pozn. red.: šahíd podle koránu původně označoval oddání víře, později bylo ale toto slovo v hadísech použito ve smyslu mučednictví, což trvá dodnes). Díky šahídu jsou jim odpuštěny předchozí hříchy. To je jeden z největších faktorů, na které lidé slyší. Až 40 % bojovníků, kteří odchází bojovat do Sýrie a Iráku z Kosova, mají kriminální minulost.

Třetím důvodem je nedostatek kulturního vzdělání a perspektivy, což dělá lidi z odlehlých oblastí velmi náchylnými k propagandě, v rámci níž náboráři zneužívají islám, který není tak tradičním náboženstvím v některých oblastech, ale využívají toho, že přichází zvenčí. Takový islám je ale falešný a vykonstruovaný na nepravdivých odkazech na korán.

Je potřeba přijmou holistický a ucelený přístup k prevenci násilného extremismu. Použití bezpečnostních orgánů a institucí by mělo být vnímáno jako poslední nástroj, zatímco připravenost všech státních orgánů je nutnost. V krátkodobém výhledu je důležité zaměřit se na spolupráci s komunitami a zejména s imámy, aby se předešlo šíření extremismu. V dlouhodobém výhledu je potřeba více investice do kulturního, sportovního a ekonomického rozvoje v oblastech, kde je extremismus nejsilnější.

Poté, co ISIS zveřejnilo v červnu náborové video přímo zaměřené na balkánské muslimy, oznámila vznik nová síť navrácených bojovníků ISIS na Balkán. Vlády Bosny a Hercegoviny, Srbska, Albánie, Kosova, Makedonie a Černé Hory následně odsouhlasily zákony umožňující zadržení navrácených zahraničních bojovníků. Několik podezřelých bojovníků a imámů, kteří údajně sponzorovali extremistické aktivity, bylo zadrženo. Jaká další opatření mohou místní vlády přijmout proti těmto hrozbám? 

Regionální bezpečnostní spolupráce je v ochraně před potencionálními útoky naprosto klíčová. Je ale nepravděpodobné, že by Balkán byl terčem takových útoků, protože je spíše vnímán jako náborová oblast. Tato hrozba je nicméně vnímána jako středně nebezpečná, neboť individuální extremisté nebo malé skupiny bojovníků mohou útočit na různé prvky bezpečnosti států. Žádná ze zemí není imunní a spolupráce je nevyhnutelná. Současná spolupráce je však velmi omezená a selektivní, jelikož vychází z politických preferencí, a ne z bezpečnostních analýz a vyhodnocení rizik. I přes poukazování na Kosovo jako zdroj násilného extremismu v regionu jsou státy jako Makedonie nebo Srbsko v tématech spolupráce neochotné a zdráhavé. 

Když vezmeme v potaz relativní umírněnost muslimů na Balkáně a absenci hrozby velkých teroristických činů, lze čekat spíše malé a jednoduché útoky než komplexní sofistikované a logisticky náročné útoky. Jaké jsou tedy možné cíle takových útoků?

Znovu je nutné zmínit, že Balkán je především regionem pro nábor bojovníků, než cílem útoků. Nicméně  je pravděpodobné, že existují malé a poloorganizované buňky nebo jednotliví extremisté, kteří mohou provést jednoduché útoky s cílem rozšířit pocit strachu napříč obyvatelstvem po celém regionu. Mezi možnými cíly jsou lidé s velkým vlivem na společnost, ti, kteří aktivně vystupují proti ISIS, nebo spolky podporující sekularismus, práva homosexuálů a lesbiček atd. Je málo pravděpodobné, že by nějaké útoky byly zaměřeny na klasické strategické cíle jako vládní instituce, policii atd.

Je terorismus a extremismus tak závažnou bezpečnostní hrozbou, která vyžaduje pomoc od USA nebo EU? Pokud vezmeme v potaz relativně limitované zpravodajské schopnosti balkánských zemí, mohou vůbec těmto hrozbám čelit země samy?

Země na Balkáně mají omezené zpravodajské schopnosti a kapacity, zejména co se týče prevence. Spolupráce v bezpečnostních otázkách by však tyto kapacity spojila a zvýšila tak, aby lehce hrozbu ISIS dokázaly rozpoznat a eliminovat. Pomoc ze strany Spojených států je zejména v oblasti sdílení informací a budování schopností.  

Může radikalizace na Balkáně v kontextu války v bývalé Jugoslávii narušit křehké náboženské vztahy? 

Potenciál samozřejmě existuje. Je možné, že náboženské vztahy mohou být zneužity některými zeměmi za účelem vytvoření společenských konfliktů. Islámský extremismus není organický, ale je v regionu rozvíjen jedinci ze severní Afriky nebo Saudské Arábie.

S rostoucí hrozbou terorismu a radikalismu můžeme vidět větší snahu politiků přiblížit jejich země k NATO. Můžeme očekávat, že veřejnost takovou geopolitickou změnu přijme pozitivně, nebo že naopak bude vzrůstat protizápadní nálada a nespokojenost s politickými elitami?

Myslím si, že hrozba násilného extremismu zbaví EU a NATO nevole k rozšiřování, protože považuje kolektivní bezpečnost jako jedinou alternativu pro státy na Balkáně.

Mohou média v jejich zprávách o teroristických útocích, organizacích a jejich náborových aktivitách nechtěně napomáhat propagandě ISIS? Mohlo by pomoci vytvoření vládních programů pro vzdělávání médií a informační strategie? 

Ohledně role médií jsem velmi kritický, tedy na základě zkušeností z Kosova. Média zprávy přehánějí, což zvyšuje úroveň paniky nad běžný rámec reality. Říká se tomu sekuritizace. Sekuritizace se vyskytuje, pokud se nějaký problém zvětšuje nadmíru. Média tak mohou nepřímo pomoci strategii ISIS šířením strachu a pocitu nebezpečí ve společnosti. Studie Kosovského centra pro bezpečnostní studia z dubna 2015 popisuje, že zahraniční bojovníci uvítali zviditelňování a velkou pozornost kosovských médií, což je dělalo dále agresivnějšími a aktivnějšími v teroristických činech. Role médií by tedy měla být vzdělanější. 


O autorovi: Labinot Hajdari

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace