Bude Dukovany stavět Rosatom?

  • Barbora Chrzová (PSSI)
  • 26.9.2017 14:27

Zatímco Německo se v roce 2011 rozhodlo vydat cestou úplného opuštění jádra, Česká republika v roce 2015 přijala Aktualizovanou státní energetickou koncepci (dále jen ASEK), která potvrdila, že se jádro pro ČR ve střednědobém horizontu stane hlavním zdrojem elektrické energie. Zatímco v roce 2014 ČEZ zrušil probíhající tendr na dostavbu nových bloků v JE Temelín kvůli státnímu odmítnutí garance cen výkupu elektřiny o rok později se začalo jednat o dostavbě nového bloku v Dukovanech.

Podle ASEK by v příštích letech mělo dojít k posílení role jaderných zdrojů ze současných 30 až na 50 %. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky z roku 2015, jenž na ASEK navazuje, proto počítá s rozšířením obou existujících českých jaderných elektráren o jeden až dva bloky. Kvůli pomalu končící životnosti stávajících dukovanských bloků by stavba měla být hotova do roku 2035. Pro dodržení toho termínu musí být podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jana Štullera během roku 2018 vyjasněn způsob financování (tedy zda bude stavbu financovat stát, ČEZ či seskupení několika investorů) i podoba tendru, přičemž výběr dodavatele by měl být uskutečněn do roku 2020. Premiér Bohuslav Sobotka označil zrychlení příprav na vypsání tendru za jeden z hlavních úkolů nového ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka přesto, že o podobě výběrového řízení bude rozhodovat až nová vláda vzešlá z podzimních voleb. 

Již na konci roku 2016 vláda oslovila 9 firem, které dodávají požadovaný typ reaktorů, a rozeslala jim rozsáhlý dotazník upřesňující parametry nabídky. Odpovědělo na něj šest firem – ruský Rosatom, francouzská EDF, americko-japonský Westinghouse, jihokorejské KHNP, čínská China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea, s nimiž v lednu a únoru 2017 proběhly první rozhovory. Životnost jaderných elektráren se totiž pohybuje okolo 60 až 80 let a vzhledem ke složitosti jaderných technologií dodavatel posléze poskytuje asistenci (např. vzdělávání zaměstnanců) a servis elektrárny a často se stane i dodavatelem paliva.

„ČR je zcela závislá na jaderném palivu od společnosti TVEL, dceřiné firmy ruského státního koncernu Rosatom.

 

V současnosti obě české jaderné elektrárny vlastní a spravuje společnost ČEZ, v níž si stát ponechává většinový vlastnický podíl (69,78 %), ale v oblasti dodávek je ČR zcela závislá na jaderném palivu od společnosti TVEL, dceřiné firmy ruského státního koncernu Rosatom. Rosatom má v českém jaderném sektoru mezi zahraničními aktéry dominantní pozici, neboť obě elektrárny (Dukovany zcela a Temelín částečně) byly stavěny sovětskými (ruskými) firmami a využívají ruské technologie. Temelín byl sice dostavěn americkou společností Westinghouse, jež elektrárně po dobu 8 let i dodávala palivo, ale v současnosti se firma potýká s vážnými finančními problémy a snaha o další pronikání na český trh je tak ohrožena. Rosatom má naproti tomu potenciál výrazně posílit svou přítomnost, protože možnost, že by se účastnil výstavby některého z plánovaných bloků, zdaleka není nepravděpodobná.

Rosatom je jedním ze zájemců o dostavbu Dukovan a snahu expandovat na český trh demonstruje dlouhodobě – v roce 2012 v ČR otevřel své zastoupení ve formě pobočky dceřiné firmy Rusatom Overseas a o dva roky později založil firmu Rosatom Central Europe se sídlem v Praze. V případě temelínského tendru se česko-ruské konsorcium MIR.1200, složené ze společnosti Škoda JS a dceřiných společností Rosatomu – Atomstroyexportu a OKB Gidropress, které zůstalo ve hře spolu s Westinghouse, jevilo jako nejvhodnější kandidát. ČEZ od tenderu odstoupil pouze několik měsíců po ruské anexi Krymu, kdy část české politické scény označila možnost dostavby Temelína ruskými firmami za nepředstavitelnou.

Toto dilema v době pokračujícího napětí mezi Ruskem a západem, provází i diskusi o dostavbě Dukovan. Výběr dodavatele úzce souvisí s finančním a investičním modelem výstavby a právě Rosatom přišel s pro stát zajímavou nabídkou. Jednu z klíčových otázek výběru představuje to, do jaké míry dodavatele zainteresovat do financování, aby měl sám zájem na neprotahování a neprodražování stavby, a Rosatom naznačil ochotu stavbu z velké části financovat.

 

Podle Nikity Minina a Tomáše Vlčka z Masarykovy univerzity vysoká flexibilita a nabídky ‚šité na míru‘ mohou být jedny z hlavních znaků dlouhodobé výrazně exportně orientované strategie Rosatomu schválené ruskou vládou v roce 2011. Rosatom má jako státní společnost (byl v roce 2007 založen zákonem, jeho generálního ředitele i členy dozorčí rady jmenuje ruský prezident a jeho dlouhodobou strategii schvaluje vláda) výhodnou pozici, neboť může snadno využívat půjčky od ruských státních bank. Na rozdíl od Gazpromu či jiných ruských státních energetických firem, se ale podle Minina s Vlčkem Rosatom řídí především ekonomickými motivacemi, neboť ve vysoce kompetitivním jaderném sektoru je jeho hlavním zájmem udržet si dobrou reputaci a vyhnout se politizaci byznysu.



„Přes současné tržní chování Rosatomu má poslední slovo ohledně strategie této společnosti ruská politická garnitura.“


Není překvapivé, že ruský stát potýkající se s ekonomickými problémy a vzrůstající izolací má nejvyšší zájem na udržení dobré reputace Rosatomu, aby maximalizoval jeho zisky, jež jdou do státní kasy. Nicméně, přes současné tržní chování Rosatomu má poslední slovo ohledně strategie této společnosti ruská politická garnitura, která v minulosti opakovaně využívala ekonomické převahy k prosazení svých politických cílů. Vzhledem k ruskému angažmá v konfliktu na Ukrajině, snaze ovlivňovat evropské i americké volby a obecné agresivitě a nepředvídatelnosti současné zahraniční politiky Ruské federace, je pak nynější ekonomicky motivovaná strategie Rosatomu do budoucna jen velmi slabou zárukou. To dává důvod k pochybám, zda Rosatom může být oním spolehlivým partnerem nabízejícím desetiletí bezproblémové spolupráce, jehož hledá česká vláda. Nové bloky Dukovan budou sloužit ještě v roce 2100, výběr jejich dodavatele je proto skutečně strategickou volbou.

Obavy ohledně ruské spolehlivosti evidentně netrápí prezidenta Miloše Zemana, který při červnové návštěvě Dukovan v rozporu s vládním stanoviskem vypsat otevřený tendr řekl, že by mu nevadilo, kdyby stát zadal dostavbu elektrárny bez výběrového řízení Rosatomu jako v případě rusko-maďarské mezivládní dohody o dostavbě jaderné elektrárny Paks.

 

Text je pátým ze série příspěvků, které vznikly v rámci projektu „The development of economic relations between the Visegrad countries and Russia: Before and after Ukraine“ podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem.

O autorovi: Barbora Chrzová (PSSI)

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace