Dopady politické fragmentace v iráckém Kurdistánu

Politický pat v jediné zemi schopné bojovat s IS

Irácká část Kurdistánu se ocitla v politickém patu poté, co dne 19. 8. 2015 vypršel mandát prezidenta Kurdské regionální vlády (KRG) Massouda Barzáního, a fragmentovaná politická scéna se doposud nedokázala dohodnout na prodloužení jeho termínu. Kurdové v posledních několika měsících získávají značnou mediální podporu díky svému boji proti Islámskému státu (IS). Přestože se o Kurdistánu mluví jako o homogenním útvaru, není to zdaleka pravda. Neshody mezi hlavními politickými stranami tohoto jediného iráckého autonomního území podkopávají kurdskou sílu a jednotu. Ta hraje a bude hrát zásadní roli v boji proti IS, který v současnosti představuje největší regionální hrozbu pro mír a bezpečnost. Na druhou stranu by se IS mohl ukázat jako činitel spojující kurdské politické strany.

Iráckou část Kurdistánu, který se rozkládá ještě na území Sýrie, Turecka a Íránu, obývá přes osm milionů lidí a je spravována Kurdskou regionální vládou (KRG), v jejímž čele je Kurdská demokratická strana (KDP) ovládaná rodinným klanem Barzání. KDP vždy měla bližší vztahy s Tureckem, jemuž se v iráckém Kurdistánu otevíraly dveře na celý Blízký Východ, a také velká investiční příležitost (neoficiální zdroje mluví o obchodní výměně až ve výši 12 miliard amerických dolarů), a profilovala se jako prozápadní konzervativní strana se silnými vazbami na mezinárodní firmy. Historicky druhou nejvlivnější stranou byla středolevicová Vlastenecká unie Kurdistánu (PUK), jež je ovládaná klanem Talabani. PUK, který bývá spojován s Íránem, v posledních letech ztrácí na síle – může za to podlomené zdraví zakladatele strany Jalala Talabaniho a vznik strany Gorran, která se odštěpila od PUK, sebrala PUK mnoho voličů a zároveň pozici druhé nejsilnější strany v KRG.

Neshody mezi stranami eskalovaly okolo 19. srpna, což měl být poslední den pro prezidenta KRG Barzáního. Opakuje se kontroverze z roku 2013, kdy Barzáního funkční období bylo mezistranickou dohodou prodlouženo o dva roky právě do letošního roku, dohoda ale vylučuje další prodloužení. KDP, jako nejsilnější strana, chce udržet současný prezidentský termín a prodloužit novou dohodou s argumentací, že Barzání byl v roce 2005 do prezidentského úřadu dosazen parlamentem, a oficiálně zvolen až ve volbách v roce 2009. Díky tomu byl zvoleným prezidentem jen jedno období, a může tedy v pozici pokračovat. Opoziční strany v čele s PUK a Gorran se chtějí podobným nejasnostem do budoucna vyvarovat a preferují omezit prezidentské pravomoci a začít používat parlamentní systém. Nicméně ani součet hlasů jednotlivých uskupení není dostatečný na schválení takové právní úpravy.

V horkých letních měsících, které jsou skoupé na větší aktivitu na bitevním poli, se tento politický boj jevil jako zásadní, ale s odeznívajícím létem k tomu politickému přibyde ještě boj ozbrojený. V posledních týdnech dosáhly ozbrojené složky KRG - Pešmerg - několika důležitých vítězství kolem Kirkúku, ale jejich hlavní síla tkví ve znalosti hornatého terénu a ve schopnosti efektivně se bránit. Nejvyšším velitelem kurdských ozbrojených sil je prezident Barzání, ale ve skutečnosti je Pešmerga stále rozdělena dle klanových a regionálních vazeb, takže se mnohdy stává, že jednotlivé složky spolu nekomunikují. To by se mohlo projevit zcela fatálně na bojišti.

Nicméně snaha IS zcela zničit Kurdy by teoreticky mohla být pro Kurdy výhodou z několika důvodů. Zaprvé IS představuje pro Kurdy existenční hrozbu, která by je měla přimět k větší spolupráci. Nejen mezi PUK a KDP, ale i mezi syrskou PYD a tureckou Stranou kurdských pracujících (PKK). Zadruhé boj o Kobane a další syrská města (Aleppo), kde se kurdské síly vyznamenaly, představuje velmi silný inspirační zdroj pro nábor nových bojovníků. Zatřetí IS je často označován za veřejného nepřítele číslo jedna, z čehož plyne podpora pro skupiny, které se IS postaví na odpor. Dle vyjádření kurdského bývalého vojenského velitele Mustafy ze 17. 9. 2015 se USA rozhodly vycvičit a vybavit tři brigády Pešmergy. Poslední teoretickou výhodou je, že pokud se jejich úsilí zatlačit a posléze zničit IS setká s úspěchem, zvýší to jejich mezinárodní renomé, a jistě to pomůže jejich snaze založit vlastní stát. 

Zatímco politická krize ohledně prezidentského mandátu přímo neohrozila boj Kurdů proti IS, jedná se o zásadní moment ve vývoji politického systému Kurdistánu. Obavy z monarchizace prezidentského úřadu budou nadále hlavním argumentem opozice obhajující změnu politického systému a konec Brazáního mandátu. Vládnoucí KDP však bude prosazovat alespoň krátkodobé prodloužení prezidentského termínu kvůli udržení politické stability a mezinárodního uznání, které se Kurdistánu pod vedením Brazáního v posledních letech dostalo. 

 

O autorovi: Jan Faltys

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace