Převáží po českých volbách formát slavkovského trojúhelníku nad V4?

  • Tomáš Hošek
  • 29.10.2017 12:30

Neotřelý pohled na budoucí vývoj středoevropské politiky ve světle parlamentních voleb v Rakousku a České republice přinesl v úterý 24. října šéfredaktor odborného časopisu Visegrad Insight Wojciech Przybylski. Ve svém komentáři pro EUObserver Przybylski predikuje posilování formátu tzv. slavkovského trojúhelníku, do něhož kromě Česka a Rakouska spadá také Slovensko, na úkor dosavadní spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Autor tuto myšlenku opírá o řadu bodů, v nichž se rakouské zájmy nacházejí v rozporu s polskými: jedná se např. o možnou shodu budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na omezení vysílání levné pracovní síly z východu do západních členských států Unie nebo nedávné vyjádření podpory vstupu Turecka do EU ze strany polského prezidenta Andrzeje Dudy, což Vídeň důrazně odmítá. Kurz by si rovněž mohl snadněji porozumět s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, s nímž ostatně sdílí členství ve stranické rodině evropských lidovců. Pokud tedy Polsko chce zůstat relevantním hráčem na evropské politické scéně, mělo by se dle Przybylského alespoň přiblížit tzv. tvrdému jádru Unie, např. prostřednictvím přijetí eura – o této variantě má koneckonců současná polská vláda již v plánu jednat, na povrch se rovněž dostávají zvěsti o personální obměně v čele polského ministerstva zahraničí. Celý komentář si můžete přečíst zde.

Podobný názor na zahraničněpolitickou orientaci ČR v následujících čtyřech letech zastávají také Milan Nič a Vít Dostál ve své analýze pro německý think-tank DGAP. Aniž by autoři specificky zmiňovali slavkovský formát, dle jejich předpovědi nebude mít pravděpodobný předseda vlády Andrej Babiš zájem na další eskalaci vztahů s Bruselem, a namísto podpory Polska a Maďarska se tak přikloní k udržování úzkého česko-slovenského tandemu a pokusí se navázat spolupráci s vládou kancléře Kurze. Dle Niče a Dostála nečeká českou zahraniční politiku pod premiérem Babišem mnoho výrazných změn: v souladu s dosavadním postojem dosluhující vlády se Babiš nebude pokoušet o přijetí eura do roku 2025, stejně tak se nepřikloní k myšlenkám prohloubení evropské integrace nastíněné francouzským prezidentem Macronem. Ve vztahu k EU tak bude Babiš postupovat reaktivně, pragmaticky a neideologicky. Celá analýza k dispozici na tomto odkazu.

Na závěr je vhodné připomenout povolební analýzu ESJ News možného vývoje v rámci V4, v níž na Babišovu regionální zahraniční politiku nahlížíme o poznání jinak: populistické postoje předsedy hnutí ANO indikují řadu společných průsečíků s politikou polské a maďarské vlády, což by ve výsledku mohlo vést k etablování silného trojčlenného tandemu (V3) vzniklého na základech dosavadní V4. Podobně jako Orbán či Jaroslaw Kaczynski, také Babiš bude vycházet vstříc veřejnému mínění a užívat nacionalistických postojů k upevnění své vlastní pozice. Slavkovský formát zde nespočívá na pevných základech, zejména z důvodu českého nečlenství v eurozóně a z něj vyplývající pozice mimo tvrdé unijní jádro, v kontrastu k Rakousku a Slovensku. Kromě toho představuje pro českou pozici v EU určitou hrozbu shoda na zákonu o obecném referendu mezi ANO, SPD, KSČM a dalšími parlamentními stranami. Přestože tedy Babiš nemá zájem o vystoupení Česka z Unie, model evropské integrace založený na silných suverénních státech pro něj zůstává nejpřijatelnější variantou.

O autorovi: Tomáš Hošek

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace