Rozhovor: Kyrgyzstán se potýká s radikálním islámem dlouhodobě

Odpoledne 7. dubna 39letý Uzbek zabil během útoku nákladním vozem čtyři lidi na tříde Drottninggatan ve Stockholmu. O několik dní dříve, v pondělí 3. dubna zabil 22letý sebevražedný atentátník kyrgyzského původu Akbarjon Djalilov v petrohradském metru 14 lidí. Radikální islám ale ve Střední Asii nic nového. Co tento teroristický útok znamená pro tento region, vysvětluje Pavlína Bláhová, výzkumná pracovnice Střediska bezpečnostní politiky, IPS FSV Univerzity Karlovy.

Co vypovídá původ sebevražedného atentátníka z Petrohradu o Kyrgyzstánu?

Na začátek je třeba zdůraznit, že útočník byl kyrgyzského původu, měl ale ruské občanství. Média zároveň spekulují o jeho možných kyrgyzsko-čečenských kořenech, což se zatím nepotvrdilo, nebylo by to však nic neobvyklého, jelikož mnoho čečenských rodin bylo po 2. světové válce vysídleno do oblasti Střední Asie. Fakt, že byl útočník kyrgyzského původu, není pro Kyrgyzstán dobrou zprávou, usiluje totiž o úzkou vojenskou a ekonomickou spolupráci s Ruskem a veškerá bezpečnostní opatření, která by mohlo Rusko vůči jeho občanům po útoku zavést, by ho samozřejmě poškodila. Útočníkův původ rovněž přitahuje pozornost na bezpečnostní hrozby a rizika, jaká současná situace ve Střední Asii přináší. Jedná se především o existenci teroristických a extremistických organizací, v jejichž čele často stojí bývalí warlordi, využívajících nestabilitu regionu pro šíření své ideologie a především pro získávání dalších finančních prostředků. Místní teroristické skupiny totiž profitují z organizovaného zločinu a především pak z pašování opia z Afghánistánu. 

 

„V minulých dvou desetiletích došlo [ve Střední Asii] k náboženskému boomu…“

 

Jak se dostal wahhábistický radikální islám do Kyrgyzstánu?

Většina obyvatel Kyrgyzstánu jsou sunnitští muslimové, již nepatří ke konzervativním věřícím a jejichž víra má svá specifika. Výjimku tvoří především obyvatelé Ferganské kotliny, kteří se řadí mezi radikální vyznavače islámu. Wahhábismus je však v Kyrgyzstánu relativně novým proudem. Po pádu Sovětského svazu mnoho mladých Kyrgyzů využilo možnosti studovat na Blízkém východě a především pak v Saúdské Arábii, kde se mohli s wahhábismem seznámit a po svém návratu ho dále rozšiřovat. V minulých dvou desetiletích došlo také k náboženskému boomu (což lze chápat jako reakci na sekularismus prosazovaný Moskvou), který byl spojen s výstavbou nových mešit, jež byly v mnoha případech sponzorovány ze zdrojů pocházejících ze Saúdské Arábie. Problematický byl i nedostatek místních imámů, což zapříčinilo příliv nových duchovních ze zahraničí. Zásadní pro šíření wahhábismu byla i americká invaze do Afghánistánu v roce 2001, kdy někteří tálibové hledali útočiště ve státech Střední Asie. K další vlně šíření wahhábismu došlo ve Střední Asii po stažení amerických jednotek z Afghánistánu. 

 

„V Sýrii, kde bojuje podle některých odhadů přes 500 kyrgyzských státních příslušníků.“

 

Je radikální islám ze Střední Asie pro Rusko hrozbou?  Nebo je stále ve stínu teroristické hrozby z Čečenska a Dagestánu? 

Přestože radikalismus ve Střední Asii je více protizápadní než protiruský, Rusko je jako ideologický nepřítel lépe dosažitelné, pro občany středoasijských států zde například není zavedena vízová povinnost. Rusko se do hledáčku středoasijských islamistických radikálů dostává také kvůli svým vojenským operacím proti Islámskému státu v Sýrii, kde bojuje podle některých odhadů přes 500 kyrgyzských státních příslušníků. Po jejich návratu je možné očekávat, že se teroristické útoky na území Kyrgyzstánu i okolních států znásobí. Pro vnitřní bezpečnost Ruska však stále zůstávají zásadní hrozbou teroristické útoky lokálních separatistických skupin.  

V Kyrgyzstánu během několika posledních měsíců došlo k zatčení islamistů ze skupin jako je Hizb ut-Tahrir, Jama’at al-Tawhid wal-Jihad a také z řad Islámského státu. Jaké radikální skupiny jsou v Kyrgyzstánu a celkově ve Střední Asii nejaktivnější?

Za zmínku stojí Uzbecké islámské hnutí (Islamic Movement of Uzbekistan), což je odnož skupiny Středoasijské islámské hnutí (Islamic Movement of Central Asia), která je odpovědná za řadu útoků ve Střední Asii, někteří její členové bojovali proti spojeneckým silám v Afghánistánu a řada jejích členů operovala také v Kyrgyzstánu a má na svědomí sérii útoků, ke kterým došlo v roce 1999 ve městě Osh. Zásadní hrozbu v současnosti představují především kyrgyzští radikálové bojující po boku Islámského státu, kteří po svém návratu budou chtít zakládat nové teroristické organizace a především budou šířit ideologii Islámského státu i mezi stávající skupiny, a podporovat tak jejich radikalizaci. Další skupinou fungující na území Kyrgyzstánu je například Jama’at Kyrgyzstan Jaish al-Mahdi, jež vznikla v roce 2010. Mnoho mladých Kyrgyzů je rovněž radikalizováno pomocí internetu, aniž by patřili k některé konkrétní skupině.

 

„V roce 2016 došlo k několika tisícům policejních zásahů. Kyrgyzstán se ale potýká s nedostatkem kontroly nad svým vlastním územím, a to především v hraničních oblastech.‘‘

 

Zatímco v Uzbekistánu a Turkmenistánu jsou tvrdé autoritativní režimy, které bojují proti islamismu, jak je to v Kyrgyzstánu?

Kyrgyzstán, který je parlamentní demokracií, se sice liší od okolních států svým politickým uspořádáním, některé principy a mechanismy fungování jsou však pro všechny státy Střední Asie totožné. Právě oblast boje proti terorismu a extremismu se řadí mezi jednu z priorit kyrgyzské vlády. V uplynulých letech byly hlášeny časté zásahy bezpečnostních složek proti radikálním skupinám, z nichž mnoho členů bylo zadrženo a také odsouzeno. V roce 2016 došlo k několika tisícům policejních zásahů, jejichž výsledkem bylo především zabavení extremistické a propagandistické literatury. Kyrgyzská vláda se v posledních dvou letech rovněž snaží snížit na minimum počet občanů, kteří by se rozhodli opustit zemi s úmyslem připojit se k Islámskému státu. Stejně jako ostatní státy Střední Asie ale čelí nedostatku efektivních nástrojů v prosazování svých bezpečnostních cílů. Jedním z hlavních problémů, se kterými se Kyrgyzstán potýká, je nedostatek kontroly nad svým vlastním územím, a to především v hraničních oblastech, na jihu země anebo ve městech, přes která vedou pašerácké stezky a jež jsou de facto pod kontrolou drogových kartelů. 

 

„Boj proti radikalizaci a terorismu se zde proto snadno může stát zástěrkou pro likvidaci opozice.“

 

Politická opozice v Kyrgyzstánu je poměrně aktivní, nedávno došlo i k protivládním protestům. Má vnitropolitická situace vliv na boj proti radikalismu?

Islám se v posledních letech v Kyrgyzstánu zásadním způsobem rozšířil a má samozřejmě vliv i na politiku země. Umírněná islámská opozice je v Kyrgyzstánu velmi silná, a často tak přichází do střetu se sekulární vládou. Vládní politika proti opozičním skupinám je v Kyrgyzstánu podobně nekompromisní jako v okolních státech. Problematické je především rozlišení mezi skutečnými radikály, kteří představují pro stát bezpečnostní hrozbu, a mezi opozicí, jež pouze vládu kritizuje, aniž by například usilovala o uznání práva šaría. Boj proti radikalizaci a terorismu se zde proto snadno může stát zástěrkou pro likvidaci opozice, která s radikálním islamismem nijak nesouvisí. Zároveň hrozí, že pokud si vláda zcela znepřátelí umírněnou islámskou opozici, ta přestane vládu podporovat v boji proti radikálům a situace v zemi se ještě zhorší.

Pavlína Bláhová, výzkumná pracovnice Střediska bezpečnostní politiky, IPS FSV Univerzity Karlovy

Na otázky Evropského bezpečnostního žurnálu odpovídala Pavlína Bláhová, výzkumná pracovnice Střediska bezpečnostní politiky, IPS FSV Univerzity Karlovy.

O autorovi: Petr Boháček

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace