Americké Midterms: Konec Trumpa v nedohlednu

  • Petr Boháček
  • 12.11.2018 13:42

Americké Midterms, ve kterých se volí část sněmovny, senátu a guvernérů, měly být prvním velkým referendem pro Donalda Trumpa. V USA se za ně sice utratilo 13 miliard korun, ale moc nám toho neřekly. Obě dvě strany se tváří, že něco vyhrály.

Jednoduše shrnuto, demokraté získali většinu ve sněmovně a republikáni v senátu. Zbytek světa ale hledal ve volbách odpověď, zda-li bude čelit dalším šesti letům Trumpovy radikální sebestředné zahraniční politiky řízené heslem America First. Další klíčovou otázkou voleb bylo, jestli najdou demokraté recept, jak porazit republikány.

Trump ihned označil volby za obrovský úspěch. Výsledky pro něj nebyly naprostou katastrofou a nekonala se žádná revoluce, ve kterou kdejaký liberál doufal. Demokraté nakonec vyhráli mnohem menší převahou, než se očekávalo. Vysoká volební účast, zapojení mladých lidí a mobilizace žen přinesly více diverzity a rovnější zastoupení v americkém kongresu. Těžko ale můžeme mluvit o naprosté modré vlně.

Jednou z klíčových otázek voleb bylo, jestli bude pro demokraty úspěšnější strategie většího posunu do levicové politiky, nebo naopak fokus na středové a konzervativní voliče. Důraz na jednotu a kampaň bez levného antitrumpismu měl úspěch například v Texasu či Arizoně, kde sice nepřinesl vítězství, ale historicky těsný výsledek pro tyto tradičně konzervativní státy. Radikálnější politika pak spíše mobilizovala více voličů v tradičních demokratických baštách.

 

"Demokraté stále nemají vyzyvatele Trumpa."

 

Zaměření na středové voliče je ale pouze volební strategií. Proto nelze říct, že by demokraté našli jasný recept a hlavní sdělení začínající kampaně pro volby 2020. Hlavním důvodem je, že stále nemají pro Trumpa vyzyvatele. Demokraté ukázali několik silných nových tváří, texaský Beto O'Rourke, Stacy Abrams v Georgii, Ocasio-Cortez v New Yorku nebo Sherrod Brown v Ohiu. Nikdo z nich ale nemá dostatečný potenciál postavit se Trumpovi.

V kontextu silné polarizace společnosti rozhodně zarezonoval důraz na jednotu a nadstranickou politiku. Ve Washingtonu se začíná mluvit o neortodoxním spojenectví mezi bývalým Obamovým viceprezidentem, populárním politikem Joe Bidenem a středovým republikánem Johnem Kasichem. Vše samozřejmě bude ale záviset na tom, co demokraté s většinou ve sněmovně opravdu dokáží.

 

"Pokus o odvolání Trumpa nečekejme."

 

Pokus o odvolání Trumpa nečekejme. I kdyby byl proces spuštěn v demokraty kontrolované sněmovně, tak by ji většina republikánů měla sílu v senátu zastavit. Trump každopádně bude muset hledat kompromisy s opoziční stranou. Vzhledem k tomu, že během dvou let nebyl schopný najít kompromis či podporu v řadě klíčových témat napříč vlastní republikánskou stranou, bude to pro něj rozhodně velký oříšek.

V zahraniční politice nemá Kongres velký vliv. Trump sice nebude bez Kongresu moc vystoupit z žádné větší mezinárodní dohody, ale v summitech s diktátory a oslabování vztahů se spojenci pokračovat může. Bude se ale muset držet více na pozoru a demokraty zahraničněpolitickými excesy nevyprovokovat. Demokraté díky většině ve sněmovně budou kontrolovat i Výbor pro zpravodajské služby. Po dvou letech, kdy republikáni v této komisi zamezovali vyšetřování Donalda Trumpa, tak můžeme čekat zaměření se na bankovní účty, cesty a kontakty mezi Trumpovým okolím a Ruskem nebo také arabskými zeměmi.

I proto bude potřebovat Trump k vybalancování tlaku nějaké velké výsledky ve smyslu jmenování konzervativních soudců či daňové reformy, díky kterým jeho voliči přejdou jeho ostatní škraloupy. Pokud ale Trump něco umí, tak je to nastavovat mediální debatu a prodávat sebemenší či neexistující úspěchy. A v tom stále nemá americký prezident konkurenta.

O autorovi: Petr Boháček

Partneři

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace